Jak jsi krásné, neviňátko, 
vprostřed bídy nebožátko. 
Před tebou padáme, 
dary své skládáme.

Já ti nesu dvě kožičky, 
by zahřály tvé nožičky. 
Já zas trochu mlíčka, 
by kvetla tvá líčka.

Já ti nesu veselého,
beránka ze stáda svého, 
s ním si můžeš hráti, 
libě žertovati.

A co mi ti druzí dáme? 
Darovat ti co nemáme, 
my ti zadudáme, 
písně zazpíváme.

Pastuškové mu dudají, 
zvuky dud se rozléhají, 
slavně dudy dují, 
všichni prozpěvují.